Ubytování    Foto    Video

 

Zajímavá místa: 

Charlie Check Point (mapa), ulice Luisenstrasse (mapa), Nová Synagoga (mapa), Neptunova kašna (mapa), muzejní ostrov (mapa), Berlínská katedrála (mapa), Lustgarden park (mapa), třída Unter den Linden (mapa), Braniborská brána (mapa), kostel Kaiser Wilhelm Gedächtniskirche (mapa)

Muzea:

muzeum Haus am Checkpoint Charlie (mapa), Muzeum topografie teroru (mapa), muzeum Für Naturkunde (mapa), pomník Holocaustu (mapa)

Části Berlínské zdi: 

Muzeum topografie teroru (mapa), ulice Bernauerstrasse (mapa), East Side Gallery (mapa)

Zoo:

Berlínská zoo (mapa)

Vyhlídky:

horkovzdušný balon (mapa), TV Tower Berlin (mapa), kavárna Humboldt (mapa)

Nákupy: 

galerie Bikini Berlin (mapa),  galerie Mall of Berlin (mapa)

Parkovací místa pro hendikepované: 

ulice Mauerstrasse (mapa), ulice Hannoverstrasse (mapa), ulicie Kleine Präsidentenstrasse (mapa), ulice Kantstrase u divadla Stage Theater Des Westnes (mapa), ulice May-Ayim-ufer (mapa)

Gastronomické okénko: 

berlínská delikatesa Curry Wurst (mapa), restaurace Little Green Rabbit Salads (fresh pokrmy) - mapa, kavárna Humboldt (mapa), kavárnička Wilhelm (mapa)

Ubytování:

Hampton By Hilton (mapa)

 

 

Den první - Charlie Check Point, muzeum Haus am Checkpoint Charlie, Muzeum topografie teroru,

restaurace Little Green Rabbit Salads

Co čekat od hlavního města Německa? S touto otázkou jsme odjížděli z Liberce do Berlína. Zhruba za tři hodiny jsme se dočkali odpovědi. V Berlíně panoval čilý ruch velkoměsta, místní i turisté si užívali prvních slunečních paprsků a zaplnili v době poledne ulice za účelem ukořistění něčeho k snědku. Město protkané nejrůznější směsicí kulturních stylů se nám na první pohled zdálo velmi zajímavé. Nicméně, než se rozepíšeme o našem putování Berlínem, zmínili bychom pár nedostatků, se kterými je potřeba počítat a které mohou trošku znepříjemnit pobyt ve městě.

 

Hnedka za sjezdem z dálnice nás přivítala nemalá kolona aut, vytvořená díky místním nepřizpůsobivým pobudům. Ti se horlivě snažili mýt přední okna aut, co skejsli před křižovatkou na červené. Snad poprvé v životě jsme viděli ve zpětných zrcátkách ohromnou radost řidičů, že jejich plechovej miláček nestojí v prvních řadách a nemusí čelit nepříjemné návštěvě. Hurá zelená! Všichni jsme se rozjeli, jako bychom byli součástí závodů na jednu míli. Jen tak tak jsme stihli projet. Ihned za námi se uzavřela neproniknutelná bariéra ze zmiňovaných pobudů. Uf, to bylo o kousek a na začátek pěkný adrenalinový zážitek, říkali jsme si. S místními pobudy jsme se sešli ještě jednou a to na určitých úsecích berlínské zdi, kde se zas neohroženě vrhali mezi turisty, od kterých sbírali podpisy na pofiderní dobročinné sbírky.
O romantické procházce po historické třídě Unter den Linden jsme si také mohli nechat jen zdát. Převážná část centra byla v době naší návštěvy značně rozkopána a nás čekalo pouze drncavé kličkování po staveništích. Na to jsme ale zvyklí z Liberce, kde se většinou v létě vše rozkope a dává tři čtvrtě roku dohromady. Takže nás tento stav centra Berlína nechal úplně chladnými.
Nemile nás tu překvapila jiná věc a to nerovné chodníky s rozbitým povrchem, na kterých nás čekal slalom mezi střepy z rozbitých láhví od alkoholu. To vše završovala skutečnost v podobě výjimečných výskytů parkovišť pro hendikepované. Nicméně asi nic z toho není ve velkoměstě až tak překvapivé, ale není od věci se o tyto zkušenosti podělit. 

  

A teď už zpět k naší čtyřdenní návštěvě. Hnedka po příjezdu jsme zaparkovali za muzeem Kommunikation Berlin v ulici Mauerstrasse, kde na nás čekalo jedno parkovací místo pro hendikepované a zamířili k Charlie Check Point. Ten leží asi 5 minut chůze od našeho parkoviště a v době berlínské zdi zde bylo jediné místo, kde se dala zeď projít z východu na západ. Památkou na toto období zde byla zanechána kontrolní budka vojenské policie, kde se můžete za nějaký ten bakšiš vyfotografovat s lidmi převlečenými za US vojáky. 

 

Hned vedle stojí Haus am Checkpoint Charlie. Jde o muzeum s bohatou sbírkou událostí, popisující stavbu berlínské zdi a zahraničních konfliktů v době studené války. Nás zde nejvíce zaujaly exponáty spojené s pokusy překonávání zdi. Nevěřili jsme vlastním očím, jakými důvtipnými a odvážnými způsoby byli východní Němci schopni zeď překonávat. Prohlídka nám zabrala okolo hodiny a půl a co se týká bezbariérovosti, tak je pouze z části přístupné. Pro vozíčkáře na el. vozíku je muzeum zcela nevhodné. Před hlavním vstupem jsou čtyři schody a samotné muzeum se rozkládá v horních patrech budovy, odkud se k níže položeným exponátům nedá dostat jinak než po schodech bez plošin a nájezdů. Muzeum má uzpůsobenou pouze horní část, kam jsme se dostali odděleným výtahem. Zde byla i toaleta, avšak vhodná pouze pro vozíček s maximální šíří 60 cm. Za vstup je hendikepovaným účtována snížená cena 10 euro (2018) a doprovod má vstup zdarma.

Pár ulic od Checkpoint Charlie je Muzeum topografie teroru, které na dobových fotografiích zachycuje dění 2. SV. Zajímavým doplňkem jsou autentické filmové snímky ze soudních nacistických jednání. Muzeum disponuje i venkovní prohlídkou sklepních pozůstatků budovy nacistických bezpečnostních složek, nad kterými vede část berlínské zdi. Muzeum je i s venkovní expozicí zcela bezbariérové a vstup je zdarma (2018). Jelikož některé z fotografií působí dost morbidně jako například fotografie ulic s oběšenými lidmi na stromech, nedoporučovali bychom prohlídku lidem slabší povahy.

Ti si třeba můžou zkrátit čas čekání v jednom z největších upevněných horkovzdušných balonů, který hned naproti muzeu nabízí za 23 euro (2018) téměř letecký výhled na Berlín. A když vám z toho všeho vyhládne jako nám, máme pro vás dva typy na občerstvení.

 

 

Hned u balonu jsou stánky s rychlým občerstvením, které nabízejí berlínskou delikatesu Curry Wurst (nakrájená grilovaná klobása přelitá ostrou omáčkou). Jestli však zatoužíte po něčem lehkém, doporučujeme restauraci Little Green Rabbit Salads, která se nachází u křižovatky ulic Mauerstrasse a Schützenstrasse (cca 2 minuty chůze od našeho místa zaparkování). Ta totiž nabízí nepřebernou nabídku fresh pokrmů. My jsme si tu moc pochutnali na výborné indické polévce s křenem a polévce ze sladkých brambor a mrkve nebo na mačkaných bramborách se slaninou a lososem. Doporučujeme!
Posilněni chutným jídlem jsme se vydali ubytovat do hotelu.

 

 

Den druhý - muzeum Für Naturkunde, Berlínská zeď v ulici Bernauerstrasse, Nová Synagoga, Neptunova kašna, Muzejní ostrov, Berlínská katedrála, park Lustgarden, TV Tower Berlin, třída Unterden den Linden, Braniborská brána, pomník Holocaustu

kavárna Humboldt a Wilhelm 

 

Druhý den jsme odstartovali návštěvou přírodovědného muzea Für Naturkunde. Auto zaparkovali v ulici Hannoverstrasse s neomezeným parkováním pro hendikepované. Nejlákavější expozicí muzea jsou fosilie a kostry dinosaurů, které prostřednictvím virtuální reality ožívají. Super nápad! Celé muzeum je plně bezbariérové vybavené výtahy a plošinami. Vstupné pro hendikepované je 5 euro (2018), doprovod má vstup zdarma.

 

Poblíž muzea se nachází ulice Luisenstrasse se zajímavými stavbami univerzitního kampusu. Určitě to stojí za návštěvu. Zhruba dvě minuty chůze od muzea leží ulice Bernauerstrasse, kde se nacházejí další zbytky berlínské zdi. Tato část proslula hlavně díky podzemním tunelům, kterými východní Němci prchali na západ. Celý komplex je zasazen do jednoho velkého parku, kde jsou na zemi vytyčené trasy podzemních tunelů. Všem obětem tohoto období je věnován místní memoriál s dobovými filmovými snímky.

 

 

Po dopoledni stráveném ve společnosti těchto zajímavých památek jsme vyrazili k Nové Synagoze. U železničního viaduktu v ulici Kleine Präsidentenstrasse naproti barům The Sharon Stonewall a Viadukt Bistro jsme našli jedno neomezené parkovací místo pro hendikepované (mapa). Zhruba 3 minuty chůze od Nové Synagogy. Ta byla v letech 1988 – 1995 zbořena a opětovně postavena. Po letmé venkovní prohlídce jsme se odebrali k nejvyšší vyhlídce Berlína TV Tower Berlin (cca 20 minut chůze od synagogy). Bohužel zde nás čekalo nemilé překvapení v podobě nelogického a z části diskriminačního zákazu vstupu vozíčkářům. Ten jim zakazuje vstup, když nejsou schopni z vozíku vstát. Zákaz je odůvodněn úzkoprse a nesmyslně. Kdyby se s výtahem něco stalo, nebo by nastal nějaký problém, nebyl by vozíčkář schopen dostat se z věže dolů. Zákaz by měl logiku, kdyby byl aplikován rovnocenně na všechny lidi, co mají problémy s pohybovým aparátem nebo na samotného vozíčkáře bez doprovodu. Co je to ale za logiku povolit vstup důchodci, který sotva chodí o dvou berlích a zakázat vstupu vozíčkáři, který má k ruce doprovod. Ten se s nejvyšší pravděpodobností dostane pryč z věže rychleji než důchodce. Občas se divíme, že nás pustí do výtahu. Co kdyby se rozbil??? 

 

Znechucení nad zbytečnou cestou k věži jsme si částečně vynahradili u Neptunovi kašny, která zde celému prostředí dominuje. Po menším odpočinku s výhledem na cihlově-červenou radnici a kostel sv. Marie jsme usoudili, že cesta sem nebyla zas až tak zbytečná. Kousek odtud totiž leží muzejní ostrov, kde se u Berlínské katedrály nachází výšková budova s kavárnou Humboldt. Ta má krásnou terasu s výhledem na Lustgarden park se zmiňovanou katedrálou a muzeem umění. Navíc je vyhlídka zdarma a pohodlně se sem vyvezete prostorným výtahem. Vhodné pro návštěvu na el. vozíku.

Po značně rozkopané historické třídě Unter den Linden jsme došli k největšímu symbolu Berlína, Braniborské bráně. Ta stojí v samotném centru města na rozhraní dvou hlavních ulic. Vpravo od brány (zády k parku) leží pomník Holocaustu, který byl vytvořen z různě zvlněných betonových desek, mezi kterými se dá pohodlně procházet. Pod tímto památníkem je informační centrum věnované genocidě. Při návštěvě se připravte na důkladnou bezpečnostní prohlídku. Centrum je díky výtahu plně bezbariérové včetně toalet a vstup je zdarma.

 

Málem bychom zapomněli na malé gastronomické okénko. V ulici Am Kupfergraben u domu čp. 4 jsme narazili na nenápadnou poklidnou kavárničku Wilhelm, kde podávají výbornou ledovou kávu s jahodovým dortem anebo naducaným štrůdlem se zmrzlinou a šlehačkou. Vnitřní prostor byl v době naší návštěvy vyzdoben uměleckými obrazy s motivem berlínské zdi. Pro vozíček o max. šíři 60 cm se dá říct, že je bezbariérová i toaleta.

 

 

Den Třetí - Berlínská zoo, nákupní galerie Bikini Berlin, kostel Kaiser Wilhelm Gedächtniskirche

 

Den třetí byl odpočinkový a jak si jinak odpočinout než v zoo. Berlínská zoo totiž ležela asi 15 minut chůze od našeho hotelu. Do malebné zoo jsme vstoupili sloní bránou a ihned po vstupu zmizel veškerý městský ruch. Hustá vegetace nás chránila před ostrými slunečními paprsky a zároveň vytvářela v areálu příjemné klima k odpočinku. V samotném středu zoo jsme narazili na dětské hřiště s obrovskými prolézačkami, kde bylo samozřejmě poněkud rušněji. Ač se to nezdá, tak zoo je perfektní místo na odpočinek po náročném městském chození, a vynechat ji je veliká škoda.
Samotné vstupné činí 21,50 euro (2018), hendikepovaným je účtováno snížené vstupné 15,50 euro (2018). Doprovod má vstup zdarma. Uvedené ceny zahrnují i vstup do dvoupatrového akvária s nejrůznějšími vodními živočichy, plazy a krokodýly. Takřka celý areál je bezbariérový a po celou dobu jsme se pohybovali po stezkách s několika druhy povrchů (štěrkový, asfaltový nebo dlážděný kostkami).

 

Až budete mít poklidné atmosféry po krk a zatoužíte opět po nějakém tom městském ruchu, zkuste navštívit nákupní galerii Bikini Berlin, která částečně sousedí ze zoo (cca 1 minuta chůze od Sloní brány). Z její střešní terasy lze vidět zoo tak trošku z jiného pohledu a je to ideální místo, jak si vychutnat lahodnou kávu na slunných betonových terasách. Galerie je plně bezbariérová s WiFi připojením zdarma a s nabídkou nejrůznějších služeb a zboží originálního charakteru.

V okolí galerie je však největší dominantou kostel Kaiser Wilhelm Gedächtniskirche, který zde slouží jako připomínka období druhé světové války. Jsou to pouze zbytky věže s unikátní vnitřní mozaikou, která přežila bombardování Berlína. K věži je po stranách přistaven nový kostel, složený z osmiúhelníkové síně a šestistranné věže. V noci je celý komplex zajímavě osvětlen.

 

Poblíž kostela jsme našli dvě parkovací místa pro hendikepované a to za železničním viaduktem u městského divadla Stage Theater Des Westnes v ulici Kantstrase.

 

Den čtvrtý - Berlínská zeď East Side Gallery, nákupní galerie Mall of Berlin

 

Poslední kroky našeho čtyřdenního putování vedly opětovně k berlínské zdi. Tentokrát k části nazývající se East Side Gallery (parkování zde). Zde se ze symbolu útlaku a tyranie východních Němců stalo umělecké dílo. Nejen místní art umělci z ní vytvořili jedno pevné plátno se zajímavými uměleckými díly, která jsou v některých částech hodna umístění v galerii. Nevěříte? Posuďte sami na fotografiích. Náš pobyt v Berlíně jsme ukončili kávou v moderní obchodní galerii Mall of Berlin a vydali se zpět do Liberce.