Cestování bez bariér

Kategorie: EVROPA

Kréta (Crete)

Kréta (Crete)

 

Letiště Heraklion (Iraklia)   Půjčovna aut   Doprava na Krétě   SmartWings/Travel Service   Ubytování   Foto   Video

 

Zajímavá místa: Palác Knossos (mapa), Náhorní plošina Lassithi (mapa), pláž Elafonisi (mapa), 

Města: Iraklia - Heraklion (mapa), Chania (mapa), Letovisko Analipsi (mapa)

Nákupy: Obchod Inspira

Ubytování: Apartmány Kasapakis (mapa)

Tentokrát jsme chtěli zažít tzv. bezstarostné cestování a chtěli se svěřit do rukou cestovní kanceláře. Naší povinností bylo pouze vybrat místo, kam pojedeme, zabalit a pořádně si odpočinout. No jo, ale to jsme ještě nevěděli, jaké trampoty nás v cestovních agenturách a kancelářích budou čekat. Ty do nás neustále cpou reklamy na nepřebernou nabídku lákavých ubytování. Ale zkuste si být na vozíčku a chtít vycestovat někam za rozumnou cenu bez žádných vymožeností a nadstandardů v podobě all-inclusive resortů s přecpanými bazény a skluzavkami plnými řvoucích dětí. V tu chvíli se z jejich nabídky vytratí cca 80 % zajímavých míst. Alespoň jsme tedy nemuseli listovat v naducaných katalogách, ve kterých po přečtení deseti stránek stejně nevíte, co se vám vlastně víc líbilo.

Nicméně jsme se opakovaně sešli s odpovědí, samozřejmě máme bezbariérové ubytování takové a makové, ale  nemůžeme  vám zaručit bezbariérový pokoj v přízemí. Cože? Co to sakra je? Snad se nebudu ptát na bezbariérové ubytování jen proto, že se chci zespod schodiště dívat na dveře od svého pokoje. Postupně to tedy dopadlo tak, že jsme slevili ze svých požadavků a chtěli pouze pokoj v přízemí. A kdyby tu náhodou byla ta možnost, tak s větší toaletou. Bohužel, odpověď byla i tak stejná, že ani vlastně neví, jaké toalety se sprchou v ubytovacích zařízeních jsou. Trochu nás překvapila neochota zvednout telefon a zkusit tyto informace alespoň zjistit.

Přestali jsme doufat, že něco najdeme a pomaličku se smiřovali s tím, že bude opět lepší jet na vlastní pěst. Nakonec se však přeci jen zadařilo. Narazili jsme na jednu z nejstarších cestovních kanceláří v ČR, která nám naše požadavky splnila nad očekávání. Nechceme tu dělat vyloženě reklamu, ale jejich přístup byl velmi profesionální, že ji zmínit musíme. Jednalo se o CK Čedok. (Těžko říct, zda je jejich přístup na všech pobočkách stejný, ale paní na pobočce v Liberci neváhala zavolat delegátce do Prahy a zjistit více informací o několika ubytováních v Řecku a nebylo to jako v ostatních CK, kde nám přišlo, že handicap pro jistotu přehlíželi.) Za rozumnou cenu (sezona 2017) nám zařídili týdenní bezbariérový pobyt na Krétě se snídaní u moře v Apartmánech Kasapakis v městečku Analipsi. Paráda, a můžeme vyrazit.

V den D jsme ve vražednou dobu 04:55 hod. odlétali z Prahy. Pro nás to znamenalo nespat a vyrazit před druhou hodinou ranní do Prahy. Konečně jsme se odlepili od země a s leteckou společností SmatWings/Travel Service se vydali do hlavního města Kréty, Iraklia (Heraklionu). V 08:30 hod. nás přivítala drncavá ranvej a naplno se projevila únava z probdělé noci. S očima jako krtci jsme se vymotali z letiště k autobusu, který nás měl odvést do cílové destinace. Ale ouha. Čekal nás vysoký turistický autobus podobající se žluťáskům od společnosti Student Agency bez plošiny s vysokými příkrými schody. Nemilé to překvapení, ale co, už jsme zvládli i horší. Protáhneme se úzkými dveřmi a jdeme jeden, druhý, třetí schod, dále už nepočítáme, je to moc unavující. Uprostřed schodů malá pauza na výškovou aklimatizaci a nakonec to dorazíme na jeden zátah k předním sedadlům. Lukáš se vrací zpět do základního tábora k osamocenému vozíčku, kde si řidič marně láme hlavu, jak jej složit, a tak to raději přenechá Lukášovi a vystoupá zpět na svůj trůn. Po 45 minutách nás autobus vysadil před vchodem k Apartmánům Kasapakis, jak dále proběhlo ubytování se dočtete zde. Při zpáteční cestě nás čekali podobné peripetie. Tentokrát pro nás přistavili mini bus, kde se řidič děsil, kam nás vecpe. Zde zase nikoho nenapadlo, že zabereme o trochu víc místa, než normální cestující.

  

Letovisko Analipsi nás přivítalo krásnými písečnými plážemi, slunečným počasím a uklidňující melodií šumějícího moře. Konečně vysněný relax! Na pár dní jsme se plácli u moře a smažili se ve výhni slunečních paprsků. Po třech dnech Míša vyhodnotila, že už máme vitamínu D dostatek a začala přemýšlet nad dvoudenní poznávačkou Kréty.

Výběr byl ze dvou možností, jak ji provést. Buď se svěřit CK, která vše zařídí, a nebo po vlastní ose. Nabytými zkušenostmi z Chorvatska, kde nás honili, jak na závodním okruhu F1, jsme se rozhodli pro druhou variantu, ke které však bylo zapotřebí auto. Jak to tak bývá, řídili jsme se přesně naopak, než nám radila naše delegátka, a půjčili si auto bez jejího zapříčinění. Ono taky když máte  zaplatit za půjčovné 30 euro místo 50 euro/1 den, jak nabízela delegátka, je volba zcela jasná (alespoň v našem případě). Jak takové půjčení probíhá najdete zde.

S půjčeným autem jsme se vydali například do starověkého paláce Knossos, tedy jeho pozůstatků, na náhorní plošinu Lassithi, pláž Elafonisi, večerního města Chania a hlavního města Kréty Iraklia (Heraklionu). Kréta nás mile překvapila a to svojí všudy přítomnou přátelskou atmosférou, kterou nedokáže snad nic ani nikdo narušit. Roky a roky si svým poklidným životem žije ve Středozemním moři a snad každý turista si z návštěvy odnáší pocit klidu a pohody. Tak jsme to alespoň viděli my při našem odpočinkovém putování. Nevěříte ??? Posuďte sami z našeho krátkého videa zde. Do budoucna se sem plánujeme opět vrátit a to v období jara, kdy je Kréta krásně zelená a počasí je vhodnější k cestování.

  

Popis navštívených míst

Palác Knossos - leží 25 km (25 minut jízdy) od Analipsi. Pochází z minojské doby a v době své největší slávy v letech 2000 – 1450 před Kristem byl vládním a kulturním centrem Kréty. Bohužel se toho z minojské doby moc nedochovalo, takže veškeré zajímavé povídání na informačních tabulích je z převážné části jen spekulace. I přesto, že se na paláci důkladně podepsal zub času, jsou jeho pozůstatky stále zachovalé a pro vozíčkáře z části přístupné (u některých částí i bez asistence). Chodí se zde po zpevněných kamenných cestách nebo dřevěných lávkách. Prohlídku doporučujeme i vozíčkáři na el. vozíku.

V letní sezoně je otevřen každý den od 8 – 19 hod. Kombinované vstupné (muzeum + palác) stojí 16 euro (2017), samotné vstupné (pouze palác) je za 15 euro (2017), studenti a lidé 65+ mají snížené vstupné za 8 euro, lidé pod 18 let a ZTP/P mají vstup zdarma. U hlavního vstupu jsme našli toaletu pro vozíčkáře, kterou obsluha odemyká pouze hendikepovaným. Na Řecko je v rámci možností čistá, ale bohužel bez prkénka. U paláce je velké parkoviště, které je z větší části do kopce.

  

Náhorní plošina Lassithi - leží 63 km (1 hod. jízdy) od Analipsi a patří k nejúrodnějším náhorním plošinám Kréty. Cestou jsme si užívali výhledy na okolní krajinu. Po několika kilometrovém strmém stoupání jsme hned na první pohled poznali, že jsme na místě. Před námi se otevřela obrovská zelená plocha, obklopena hornatou krajinou. Ještě krásnější podívaná byla při západu slunce, které zajímavě osvětlovalo horské štíty a ty pak vrhaly stín na okolní krajinu. Ta se každou minutou měnila přímo před očima do doby, než slunko úplně zapadlo. Postupně plošinu zalila tma, kterou se neslo cvrdlikání cikád. Podél obvodu vede hlavní silnice, která nás zavedla do malebných vesniček s místními tavernami. Někdy se silnice zúžovala do podoby širší cyklostezky. Jediné co nás uklidňovalo, že jedeme stále správně, byly žluté šipky udávající směr jízdy. Bohužel jak to tak bývá u jižanských národů, nic není tak dokonalé, jak se zdá. V některých úsecích byly šipky špatně vidět a zde si pak místní určovali směr jízdy sami, jak se jim to hodilo. Takže bylo otázkou, kdo vlastně jede špatně Smějící se.

 

  

Pláž Elafonisileží 271 km (4:45 hod. jízdy) od Analipsi. Asi si kladete otázku, proč se plahočit celý den po Krétě na nějakou pláž, když je jich okolo plno. Elafonisi totiž není jen tak ledajaká pláž. Jde vlastně o maličký ostrov, který je v letních měsících spojen s krétskou pevninou písečným pásem a vzniká zde nádherná laguna hrající všemi možnými odstíny modro-zelené barvy. S trochou nadsázky je toto místo označované Karibikem Středozmeního moře.

Kousek před pláží se příjezdová cesta mění ve zpevněnou prašnou cestu. Takže autem dohopskáte k členitému parkovišti, z něhož se pak po dřevěných lávkách dokodrcáte na vozíku na samotnou pláž. Největším bonusem pro nás tu byl udusaný písek. Nemuseli jsme se s vozíčkem brodit měkkým pískem a bez větších obtíží se dostali až k moři, kde jsme zabrali jedno z mnoha lehátek s deštníkem. Hloubka moře tu je ideální i pro malé děti (po kolena dospělého člověka), takže můžete očekávat okupaci pláže rodinami s dětmi. Nemile nás tu překvapily toalety složené z několika Toi-Toiek (i pro vozíčkáře), za které se platilo 0,5 euro (2017).

Než jsme se dostali do skoro-karibského ráje, čekal nás průjezd horskou silničkou, která nás provedla malebnými vesničkami s překrásnými panoramaty. Za jízdy se ale raději okolní krajinou moc nekochejte. Projíždějí tu totiž obří turistické autobusy, jejichž řidiči se s tím moc nemažou a řežou zatáčky, jak se dá. Takže když na nás několikrát vybafla tato turistická příšera, začali jsme se raději řídit radou našeho průvodce: "Držte se u pravé krajnice a trubte." Narazili jsme tu také na místní prodejce nabízející neodolatelné lokální produkty. My jsme například zastavili u jedné z prodejkyň, která do nás ochotně nacpala několik ochutnávek různých variant rakijí, čajů a chlebů ochucených olivovými oleji s příchutí medu a tymiánu. Všechny její produkty byly naprosto senzační a všem doporučujeme zastavit alespoň u jednoho takového stánku a něco zakoupit. Určitě nebudete litovat Mrkající

 

  

Chania – město jsme navštívili při zpáteční cestě z pláže Elafonisi. Leží 160 km (2:20 hod. jízdy) od Analipsi. Pod rouškou tmy jsme si prošli místní přístav, který byl lemován nesčetným množstvím osvětlených venkovních teras místních restaurací a taveren. Každou chvilku nám do nosu cvrnkla vůně neodolatelných rozmanitých pokrmů a lákala nás alespoň k posezení u sklenky vína.

Nejvíce nás zde odzbrojila písečná pláž vybavena kovovým lehátkem se sprchou pro lidi se sníženou hybností. Vlastně se to spíš podobalo sáňkám na kolejích, které člověka dopravily do moře a zpět.

   

Iraklia (Heraklion) – leží 21 km (30 minut jízdy) od Analipsi a jde o hlavní město Kréty. Žije zde zhruba ¼ milionu krétských obyvatel a jak to tak bývá ve větších městech, i zde se obrňte velkou trpělivostí při hledání parkovacího místa. Jakmile ho však najdete, přivítá vás město malebnými uličkami s obchůdky se suvenýry a tavernami, které dotváří příjemnou krétskou atmosféru. V místním přístavu je k vidění benátská pevnost z let 1523-1540, odkud je výhled na starý přístav s bělavými budovami a modrým mořem.

Pokud se budete potřebovat na chvíli skrýt před všudypřítomnými slunečními paprsky, doporučujeme místní Archeologické muzeum, které se pyšní největší sbírkou artefaktů z minojské doby. Expozice jsou velmi zajímavé. Muzeum je navíc plně bezbariérové (včetně toalet). Vstup mají vozíčkáři s doprovodem zdarma. Součástí muzea je klidná zahradní oáza s kavárnou, kde si lze kromě kávy zakoupit sklenku čerstvě vymačkaného džusu.

 K zakoupení nějakého toho suvenýru doporučujeme obchod Inspira. Obchod sice není bezbariérový, ale je zde příjemná a ochotná obsluha a nabízí originální řecké výrobky (textil a šperky), které se Vám určitě budou líbit více, než suvenýry z běžných gift-shopů. 

Kostel v Heraklionu