Důležité informace      Sarajevo      Ulcinj     Foto Sarajevo     Video Sarajevo    Ubytování: Chorvatsko, Sarajevo 

  

Cesta do Sarajeva

Hlavním cílem naší cesty do Černé Hory bylo město Ulcinj, přímořské letovisko, kde jsme se chystali si pořádně odpočinout. A protože Sarajevo v Bosně a Hercegovině bylo víceméně při cestě, rozhodli jsme se pro krátkou zastávku i tam. Čekala nás ještě jedna zastávka v rakouském městečku Wiener Neustad, kde se právě konala legendární letecká soutěž RedBull Air Race. Co vám budeme povídat, byla to úžasná podívaná. Sledovali jsme akrobatické výkony letců a jejich strojů se zatajeným dechem. Ti se v závratných rychlostech vrhali do slalomu mezi závodními pylony s neskutečným výkrutem na konci trati. Závěr okořenil náš český pilot Martin Šonka, který nakonec celý závod vyhrál. Akce byla organizačně perfektně zvládnuta a po celou dobu ji provázela skvělá atmosféra. Nadšeni výhrou našeho letce a nabytí novou energií jsme se vypravili do Sarajeva.

 

Při cestě jsme se za Chorvatsko-maďarskými hranicemi zastavili v městečku Kapela Dvor a noc strávili v hotelu Kurija Janković. Druhý den jsme po vydatné snídani vyrazili na druhou část cesty a ve večerních hodinách se nám na obzoru zjevila první světla Sarajeva. A jak to bylo s dálničními poplatky? Za desetidenní rakouskou dálniční známku jsme zaplatili 290,- Kč/2018 a na dálnici A1 v Bosně a Hercegovině nás na šesti kilometrovém úseku do Sarajeva čekalo mýto 2,75 euro/2018.

S a r a j e v o

Leží v údolí u řeky Miljacka a ačkoliv centrum je poměrně rovinaté, stačí se kousek vzdálit a narazíte na strmé a úzké uličky. Ještě dnes jsou zde patrná místa, připomínající neblahou válečnou historii v letech 1992 – 1995. Převážná část historických budov a milníků se nachází u sebe. Historické centrum je  na rovině s hladkým povrchem. Břeh řeky Miljacka je lemován promenádou, kterou doplňují historické kamenné i dnešní moderní mosty. Místní lidé jsou velmi přátelští a ochotní jakkoliv pomoci. Co se týče finanční stránky, tak bychom město zařadili mezi levnější evropské destinace, která zatím odolává neblahým vlivům turistického ruchu. Za rozumnou cenu se zde najíte v místních restauracích nebo kioscích a nemusíte se přitom nijak žinýrovat.

 

V Sarajevu jsme strávili tři úžasné dny, během kterých jsme navštívili Svrzův dům, Baščaršija, místní radnici, Muzeum Sarajevo 1878-1978, pevnost Bijela Tabija, vrcholek hory Trebevič, zapomenutou bobařskou dráhu z olympijských v roce 1984, svezli se lanovkou Trebevićka žičara a podstoupili jsme offroadový výjezd k vodopádu Skakavač. 

Svrzův dům

- je původní dům bohaté muslimské rodiny. Celý dům je postaven převážně ze dřeva. Uprostřed domu je kamenné nádvoříčko s poklidnou atmosférou. Prohlídkou domu jsme měli možnost nahlédnout do oddělených pokojů mužů, žen a služebnictva. Překvapila nás jeho velikost a zachovalost. Bohužel, jak to tak bývá u takovýchto zajímavostí, dům není bezbariérový, ale s trochou pomoci při překonávání několika schodů jej může vozíčkář projít. Návštěva je pro vozíčkáře a jeho doprovod zdarma.

B a š č a r š i j a

- je typické tržiště z osmanských dob. Ulice tržiště jsou bezbariérové s hladkým povrchem. Do některých obchůdků je zapotřebí sem tam překonat nějaký ten schůdek. Baščaršija je natolik rozsáhlý trh, že se vněm ocitnete, ani nevíte jak. Svojí velikostí totiž zasahuje do historického centra města a časem se stal jeho součástí. Dá se tu koupit snad cokoliv od originálních výrobků až po napodobeniny, suvenýry a jídlo všeho možného druhu. Určitě sem při návštěvě Sarajeva musíte zajít a zažít na vlastní kůži tu nevšední živou atmosféru.

R a d n i c e

- leží poblíž tržiště Baščaršija a nachází se zde muzeum a galerie, v jejichž expozicích jsou zachycena důležitá historická dění města na území Bosny a Hercegoviny začínající od atentátu na císaře Františka Ferdinanda až po válečný stav v 90. létech 20. století. Vše je díky výtahům a nájezdovým plošinám plně bezbariérové. Vnitřek radnice stojí určitě za prohlídku. Je krásně barevný a vzdušný. Za vstup je účtováno 15 KM (bosenská konvertibilní marka). Vozíčkář a jeho doprovod mají vstup zdarma.

 

Muzeum Sarajevo 1878-1978

- leží asi 5 minut chůze od radnice v ulici Obala Kulina bana na křižovatce s ulicí Zelenih beretki. Na této křižovatce byl spáchán atentát na císaře Františka Ferdinanda a tím i odstartována 1. světová válka. Díky dobovým fotografiím je atentát dopodrobna zdokumentován na venkovních obvodových zdech muzea.

Jestliže zatoužíte po výhledu na Sarajevo z ptačí perspektivy, doporučujeme dvě místa, pevnost Bijela Tabija a vrcholek hory Vidikovac.

Pevnost Bijela Tabija

- byla dříve součástí městského opevnění, kterou vybudovali v roce 1729 Osmané. Stojí na kopci nad městem ve čtvrti Vratnik a stojí nad východním příjezdem do Sarajeva. K pevnosti vedou strmé klikaté uličky a výstup od místní radnice zabere okolo 20 minut chůze, nebo 6 minut jízdy autem (1,5 km). 

Vrcholek hory Trebevič

- jestliže zatoužíte mít město přímo jako na dlani, je toto tím pravým místem jak vaši touhu splnit. Pohodlně se sem vyvezete místní lanovkou Trebevićka žičara a během 15 minut máte skvělý výhled na město. Kousek pod vrcholkem hory začínají pozůstatky bobové dráhy ze Zimních olympijských her z roku 1984. Výstup na vrcholek hory od stanice lanovky neoplývá kdo ví jakou bezbariérovostí, ale v době naší návštěvy zde probíhaly rekonstrukční práce přístupové cesty, takže je možné, že po ukončení těchto prací se vše změní.

 

Lanovka Trebevićka žičara

- je v provozu od pondělí do pátku od 10 -19 hod., v sobotu a neděli od 9 - 19 hod. Cena za jednosměrnou jízdu je 15 KM, za obousměrnou 20 KM. Hendikepovaným je účtováno za obousměrnou jízdenku 20 KM a jejich doprovod je zdarma. Než se ale k lanovce dostanete, připravte se na zdolání několika prudkých městských uliček. V době naší návštěvy bylo u lanovky zřejmé, že prošla čerstvou rekonstrukcí. Byly zde totiž vidět drobné nedodělky, jako například nefunkční výtah :D a prašné nedlážděné parkoviště. Nicméně až budou tyto rekonstrukční práce hotovy, bude plně bezbariérová. Bezbariérovost se bohužel netýká přístupové cesty k lanovce, která nás stála dost sil. Do prudkých ulic jsme se sotva vyškrábali, ale stálo to za to!

 

 

Bobová dráha

- k dráze se dá dojet autem i bez využití lanovky. Doporučujeme si cestu předem zjistit, jinak skončíte jako my a než se nadějete, škrábete se s osobákem pod Trebevićkou lanovkou offroadovým strmým kamenitým terénem. Dráha se dá pohodlně projít nebo i projet vozíčkem. Vede lesem a je tu všudypřítomný klid, který sem tam naruší cvrlikání nějakého ptáka. Na některých úsecích dráhy se už podepsal zub času anebo místní street art umělci podobně, jako na Berlínské zdi v Německu.

 

Vodopád Skakavač

- je druhý největší vodopád v Evropě. Leží asi 14 km od Sarajeva a cesta k němu, nám autem zabrala okolo 1:30 hod. To bylo hlavně zapříčiněno velmi špatným značením, respektive skoro žádným značením. Dalším důvodem byla samotná cesta, která vedla po úzké silnici (pro jedno auto) místními vesničkami. Postupně se ale měnila na strmou offroadovou cestu. Neohroženě jsme naším osobáčkem zdolávali záludné kamenité nástrahy a rigoly a škrábali se vzhůru. Velkým strašákem byla strmá propast vedle nás, která nám neustále připomínala, co nás na cestě bez svodidel může potkat. Náš neohrožený výstup zastavila až informační cedule, odkud se k vodopádu muselo jít pěšky po úzké horské cestičce, která k naší smůle nebyla vůbec vhodná pro vozíček. Možná bychom tu cestu i sjeli, ale čekal nás ještě přejezd do města Ulcinj v Černé Hoře a my nepočítali s tím, že nám cesta k informační ceduli vodopádu zabere tolik času. Takže jsme pořídili pár vrcholových fotografií a vyrazili směr Ulcinj. 

Cesta ze Sarajeva do Ulcinj

Ze Sarajeva do Ulcinju v Černé Hoře vedou dvě cesty. První je přímá měřící okolo 306 km. Druhá vede přes město Mostar a měří okolo 415 km. My jsme se rozhodli pro první variantu. Zároveň je důležité u této varianty upozornit, že se na cestě o půlnoci zavírá hraniční přechod mezi Bosnou a Černou Horou. Podle internetových map nám cesta měla trvat okolo 5:30 hod. Byl to ale pouze a jenom orientační čas. Jakmile totiž vjedete do hor, cesta se změní v úzkou klikatou silničku pro jedno auto, kde není žádný problém narazit na stádo volně pohybujících se krav nebo koz. Na závěr nás čekal dobrodružný zážitek v podobě přejezdu hraničního mostu Hum z 2. SV vedoucí přes řeku Tapa. Za ním se, jak mávnutím kouzelného proutku, objevila hladká asfaltová cesta, která náš postup výrazně zrychlila. I přesto zde nezapomeňte na dodržování rychlostních limitů. Doslova před každým vjezdem a výjezdem do města a z města číhají policajti s radary. 

První variantu cesty doporučujeme převážně milovníkům přírody a fotografům. Vede totiž krásnými úseky s horskou panenskou přírodou. My se po našich zkušenostech spíše přikláníme k druhé variantě, která ze Sarajeva vede přes město Mostar a je pro rychlý přesun pohodlnější (to nám alespoň bylo řečeno místními.)

Článek o Černé Hoře a městu Ulcinj s jeho okolí zde.