Český Krumlov

Fotky z Krumlova                         pension Rosa          pension Fialka

Český Krumlov je krásné jihočeské město, které bylo v minulosti sídlem několika mocných českých rodů. Jeho historické centrum obklopuje meandr řeky Vltavy, který s trochou nadsázky připomíná proslulý meandr řeky Colorado v Arizoně, Horseshoe Bend. Centrum neoplývá kdoví jakou velikostí, možná proto si neustále udržuje nádech dávných let, kdy ulice brázdili mocní pánové na koních v naleštěné zbroji. Není se také čemu divit, že bylo centrum města v roce 1992 zařazeno do seznamu světového dědictví UNESCO. Díky tomu se Český Krumlov stal jedním z nejvyhledávanějších bodů turistů, kteří jej berou den co den doslova útokem. Pokud se chcete největším davům vyhnout, doporučuje se návštěva v období zimních měsíců (leden – březen) a ideálně mimo víkendy.

Celému centru dominuje hrad a zámek Český Krumlov (druhý největší hradní a zámecký komplex v Čechách), který se rozkládá na strmém, skalním masívu. Nedílnou součástí tohoto komplexu je Plášťový most spojující hrad nebo chcete-li zámek s barokní zámeckou zahradou. V ní se nachází unikátní venkovní divadlo s otáčivým hledištěm, kde byla úspěšně uvedena celá řada klasických a moderních divadelních děl. Je zvláštní, že kvůli této kulturní zajímavosti, která nijak nehyzdí zámeckou zahradu, ba naopak ji dělá zajímavější, hrozí Českému Krumlovu vyškrtnutí ze seznamu Světového dědictví UNESCO.

Při naší návštěvě Krumlova jsme se řídili internetovým průvodcem popisujícím místní bezbariérovost. Stejnou publikaci jsme si pak vyzvedli i v informačním centru na náměstí. Ten nás připravoval na kopcovitý a drncavý povrch s kočičími hlavami. Ostřílení rodáci z kopcovitého libereckého centra, kde je kočičími hlavami dlážděná pomalu i dálnice, jsme nad tím mávli rukou a vzali centrum společně s dalšími stovkami turistů útokem. Po pár metrech jsme však zjistili, že zdejší centrum bude o dost větší oříšek, než na který jsme zvyklí. Strmé uličky dlážděné nerovnými kostkami nás dostaly. Takže jsme aspoň měli při neustálém odpočívání víc času na prohlížení staveb a jejich detailů nebo krásných krumlovských výhledů. Častým pivním a zmrzlinovým osvěžováním jsme se udržovali v pohybu, jen nás občas překvapily ty ceny (pivo 70,- Kč třetinka???), ale což.. tak už to v turistických destinacích bývá.

Po dnu stráveném v krumlovském centru jsme byli z kočičích hlav totálně vyklepaní a možná by stálo za uvážení, zda by nebylo lepší část tohoto nepohodlného povrchu nahradit nějakým rovnějším dlážděním, jako je to zvykem v některých jiných evropských historických centrech. Společně s davy turistů tak není Krumlov na vozíku lehké zdolat.

 S vozíkem jsme se tedy vyškrábali až k hlavní bráně zámku. Před ní nás čekala poslední překážka, a to přeplněný most se šikmookými turisty, kteří neohroženě zkoušeli pevnost mostového zábradlí nad medvědí jámou. Důvod jejich počínání byl prostý – zachytit na fotografii svoji ratolest s medvědem v pozadí.

Za bránou nás čekalo rovné štěrkové nádvoří odkud je možné jít na hradní věž, ze které je vidět celé centrum města. Pokud se ale nechcete mačkat v davu turistů a spokojíte se s omezeným výhledem, doporučujeme Plášťový most. Sem musí podstoupit druhé o dost strmější stoupání na horní nádvoří. Naštěstí tato cesta není kamenná ani dlážděná, ale dřevěná. Takže výšlap na horní nádvoří nebyl zas tak náročný. Bohužel opakem je cesta z horního náměstí na námi zmiňovaný most. Ta se spíš podobá tankodromu. Jak hopsakoule jsme skákali z jednoho nerovného kamene na druhý až se nám po boku otevřel krásný výhled na centrum.

Mějte na paměti, že tou samou cestou musíte jít dolů, takže šetřete síly. Průchod z mostu do zámecké zahrady není bezbariérový. Je proto lepší navštívit zahradu druhý den. Pohodlně u ní zaparkujete a v klidu si vychutnáte procházku. Samotná zahrada není úplně bezbariérová. Skládá se z několika teras, které jsou mezi sebou propojeny schodištěm, nebo po stranách strmými dlážděnými nájezdy. Samotný povrch zahrady je štěrkový, na kterém je pohyb s invalidním vozíčkem bezproblémový.

 Jak jsme výše zmínili, nachází se zde venkovní divadlo s otáčivým hledištěm. A my jsme si tu nemohli nechat ujít šanci navštívit jedno z mnoha představení. K večeru jsme zavítali do zahrady, usadili se do hlediště a čekali, až vše začne. Ještě nutno říct, že jsme byli na operním představení Rusalka. Bylo to úžasné představení, které mělo díky otočnému hledišti úplně jiný rozměr. Byli jsme do příběhu vtaženi mnohem více než v běžném divadle, protože se vše dělo nejenom před námi, ale i kolem nás. Přirovnali bychom to k takovému 5D kinu s tím rozdílem, že vše je skutečné. Každé představení tu musí být úžasné a díky tomu že je to venku, se nelpí na formálním oblečení.