Jednoho víkendového dne nás jarní sluníčko vylákalo do nedalekých Jizerských hor. Náš výlet jsme zahájili v Josefově Dole, a to výšlapem po cyklostezce směrem k Mariánskohorským boudám. Cesta vedla do kopce po hrubší asfaltce a občas ji překřížila žlutá turistická značka. Byla to docela fuška. Ale co, dali jsme to!!!
Zhruba po hodinovém stoupání se před námi objevila velká lesní louka s chátrajícím stavením. Kousek od něj se v mnohem lepším stavu nacházely další tři budovy. Všude vládl blahodárný klid a mír, který narušovalo šumění lesa a nějaký ten cyklista svištící dolů do údolí Desné.
Z místní informační tabule jsme se dozvěděli, že chátrající stavení, které nás při vstupu na louku uvítalo, je jedna z prvních Mariánskohorských bud, postavena kolem roku 1709. V té době v ní bydleli dvě rodiny o celkovém počtu osmnácti lidí. Nevídaná věc na dnešní poměry. Časem zde přibyly další boudy a do začátku druhé světové války zde vyrostlo pět stavení. S odsunem Němců z pohraničí po druhé světové válce a vidinou snazšího života ve městech, Mariánskohorské boudy osiřely. To mělo za následek chátrání zdejších domů. Avšak v poslední době, s nárůstem turistů v horách, začínají opět ožívat a nabírat druhý dech. Kdo ví, třeba zde časem bude na stálo bydlet stejný počet obyvatel, jako před vypuknutím druhé světově války. Nechme se překvapit…
Obohaceni novými informacemi z českého pohraničí, jsme se vydali k Protržené přehradě, která odtud leží ve vzdálenosti 1 km po žluté značce nebo 2,5 km po cyklostezce, vedoucí z mírného kopečka po asfaltce. Jak lze z názvu vyvodit, jde o pozůstatek přehrady, která se 18. září 1916 protrhla, a na řece Bílá Desná tak došlo ke zkáze, mající ničivé účinky až v Železném Brodě, který je odtud vzdálen 30 km.
Časem se stala zapomenutým místem a upozorněním, co se může stát, když se vybere špatné místo pro výstavbu přehrady. Proč zapomenutým? Dlouhá léta tu uprostřed lesa tuto událost připomínala pouze informační tabule a kamenná šoupátková věž se štolou.
K výročí 100 letům od protržení dostalo toto místo nový kabát v podobě vykácení stromů kolem protržené hráze s kamennou šoupátkovou věží a částečného odkrytí kamenných součástí přehrady. Navíc zde přibyl kiosek s občerstvením, kde se prodávají například výborné borůvkové knedlíky, které jsme po náročném výstupu s chutí otestovali.
Díky novému kabátu si tak člověk opět přisvojil místo, které si už jednou od člověka vzala matka příroda. Zároveň bylo toto místo vytrženo ze zapomnění a pro turisty se zatraktivnilo tak, že se stalo jedním z hojně vyhledávaných turistických míst v Jizerských horách. Proč by také ne, když zde můžete v klidu posedět na loučce, či u říčky s výhledem na torzo hráze s kelímkem lahodného moku a nabrat nové síly k dalšímu putování.
Zároveň však tomuto místu nová tvář i něco vzala, a to tajemnost, klid a pomyslný štít před davy turistů a neukázněných cyklistů. To může některé lidi vyhledávající samotu a klid krásné přírody od návštěvy odradit.
Na Protrženou přehradu lze vyrazit i ze strany od Desné, a to po asfaltové cyklostezce. Má o něco prudší a delší stoupání, než je ze strany od Mariánskohorských bud. Zároveň je zde i naučná stezka se zajímavými informacemi a vyhlídka na koryto řeky Bílá Desná, kde si lze díky lanu s modrými vlaječkami představit výšku přílivové vlny, která se řítila údolím na obec Desná. Návštěvu těchto končin Jizerských hor doporučujeme jak vozíčkářům, tak i rodinám s dětmi nebo maminkám s dětskými kočárky.
Při návštěvě mějte na mysli, že ticho léčí.
Přejeme šťastnou a ničím nerušenou cestu Míša a Lukáš z TravelOnWheels.cz