Letištní manévry v Pekingu a tisíc vůní ulice Wang-fu-ťing Dajie (Wang-fu-ťing ta-tie)

ulice Wang-fu-ťing Dajie (Wang-fu-ťing ta-tie)          hotel Jingtailong 

Čína se odjakživa nachází na východě kam se letí tzv. po čase. V našem případě to znamenalo, že zanedlouho po vzletu obklopila letadlo černočerná tma. Naše pozornost se tedy zaměřila k zábavnému systému, který do nás ládoval jeden film za druhým. Za rozbřesku jsme spatřili oparem zahalený div světa, Čínskou zeď. Byla to krátká ale fascinující podívaná, o kterou by byla škoda přijít hledáním foťáku v kufru. Za krátko poté jsme dosedli na pekingské letiště s běžnou letištní rutinou. Alespoň to jsme si mysleli.

Neuvědomili jsme si totiž, že jsme v Číně, kde je na všechno nějaký ten systém, směrnice a pokyn. A nedej bože, když jim ten zaběhnutý systém něčím narušíte. V tu chvíli nastane panika a bezmocnost. Ne z naší strany ale z té Čínské. My ti narušitelé bohužel byli a ne záměrně. Hned při vystupování z letadla nás čekalo nemilé překvapení a to v podobě pohledu na robustný letištní vozík, který byl favoritem mezi vozíky tak před 50 let. Tento supr trupr vozík doprovázela malá paní, jejíž váha byla několika násobně menší než váha vozíku. Komická podívaná jen co je pravda. S dotazem kde je náš vozík, který bývá vždy připravován u výstupu z letadla nám bylo řečeno, že se nachází u východu z rukávu a cestu k němu musíme dle směrnic podstoupit na tomto vozíku s doprovodem. Dobrá. Popadli jsme kufry a zamířili směrem k východu. Míša v doprovodu malé usměvavé šikmooké paní na letištním vozíku a Lukáš ve společnosti jejich bagáže.

Po několika metrech nastal problém. Postup Míši a jejího doprovodu se zastavil a postupně se začal měnit směrem vzad. Rukávem se začali linout zvuky hekání podobající se člověku na konci svých sil. Usměvavý pohled Míšina ženského doprovodu zaplnila obličejová červeň, na které se začínali ronit krupičky potu. Ať se snažila jakkoliv, nohy jí v mírném stoupání klouzaly směrem zpět k letadlu. Navzdory všem předpisům byla moc ráda, že se zbavila vozíku a převzala naše zavazadla. Na její obranu však musíme podotknout, že vozík byl i bez Míši dost těžkopádný s obrovskými rozměry. Hluboce jsme si oddychli, když jsme viděli náš vozík.

Pekingské letiště pro nás mělo další překvapení a to v podobě celní kontroly. Zde bylo několik přepážek s nekonečnými frontami. Když už jsme se konečně po 45 minutách dostali na řadu, byli jsme odvoláni k přední přepážce, která je určena pro hendikepované. Kromě drobného znaku invalidy, který by přehlédl, i mravenec se přepážky od sebe ničím nelišili. Po dalších nekonečných 10 minutách si nás už přísným pohledem prohlížel příslušník celní kontroly, který našim pasům uštědřil několik tvrdých ran razítkem. Paráda prošli jsme bez větších problémů a teďka hurá pro kufry. Bereme je z přepravního pásu a co to? To snad ne, další kontrola. Zalil nás vztek a bezmoc při pohledu na nekonečnou frontu s myšlenkou, že budeme muset vše vybalit. Naštěstí tomu tak nebylo. Kontrola spočívala pouze v jejich skenování.

Po dvou a půl hodinách od příletu jsme vyšli z letiště, kde nás obklopila tlupa řvoucích taxikářů, a předcházeli se mezi sebou cenou za odvoz. Zahájili jsme úprk k nejbližší taxi kanceláře a za 380 Juanů (2016) se nechali odvést do hotelu (hotel Jingtailong). 

Odpočati a plny síly jsme večer překročili práh našeho hotelu a zamířili do ulice Wang-fu-ťing Dajie (Wang-fu-ťing ta-tie) - mapa - ulovit něco k snědku. V ulici se totiž nachází venkovní trh s nejrůznějšími pokrmy a obchodními centry. Trh nás přivítal majestátní sloupovou bránou, kde byla doslova hlava na hlavě. Nenechali jsme se odradit a neohroženě jsme se vrhli do davu. Čím hlouběji jsme byli, tím víc byl dav řídčí. Nabídka nepřeberných jídel a pití však neubývala. My jsme si zde pochutnali na grilovaných křepelkách a nudlové polévce. Pokud toužíte ochutnat místní kuchyni tak zde je to pravé místo.

Než ale vstoupíte na trh, rozměňte velké bankovky na drobné nebo si ty velké schovejte tak, aby nebyly vidět. Místní trhovci totiž u pokrmů nemají ceny. Při placení vyšší bankovkou mají tendenci cenu navyšovat (hlavně u cizinců). Trh je částečně bezbariérový s různými povrchy a je vhodný i pro návštěvu na el. vozíku.